Parta nadšených průvodců

Mám 2 krásné děti, které jsou tím, co mě přivedlo po 10 letech v bankovnictví k otázkám výchovy a školství. Mým cílem je, aby naše děti uměly obstát v reálném životě a našly v něm své místo. Chtěla bych přispět k tomu, aby naše děti byly aktivní, přemýšlely, komunikovaly, argumentovaly, vyjednávaly, spolupracovaly a uměly věci dotahovat do konce. Chtěla bych spolu s nimi, průvodci a Vámi rodiči budovat malou přátelskou školu, kde budeme rozvíjet sociální dovednosti dětí a podporovat jejich citlivost vůči sobě navzájem, přírodě, lidem a svému okolí.

Mám ráda vše, co je spojené s vodou a přírodou – koupání, lyže, potápění, jachting, kempování, turistiku, kolo, jógu – a hlavně příjemné lidi.

Zapojení do projektu ScioŠkol beru jako velkou příležitost realizovat svoji dlouhodobou touhu pomoci k rozvoji českého školství a přispět s výchově dalších generací.

Přípravu dětí na život a úspěch ve stále rychleji se měnícím světě, který je navíc stále komplexnější, vnímám jako největší výzvu pro školy na celém světě, a právě ve ScioŠkole jsem potkal lidi, kteří mají chuť a energii udělat všechno pro to, abychom této výzvě mohli úspěšně čelit.

Z dosavadního působení v oblastí financí mi zůstala láska k číslům, kterým se rád věnuji i s dětmi ve škole. Ve chvílích volna rád chodím po horách, cestuji a, když covid dovolí, tak se příležitostně věnuji tanci.

Vďaka mojim rodičom som od detstva trávila mnoho času v prírode. Na lúke, pri vode, na horách. Spolu s rodičmi sme jazdili na výlety po Slovensku, športovali, zbierali liečivé rastliny, stanovali a opekali. Spolu so sestrami, sesternicami a bratrancami sme liezli na stromy, na strechy a za komíny, varili lektvary a zakladali ohne. V mojich jedenástich rokoch sme sa presťahovali z mesta do skutočnej prírody, priamo do srdca Národného parku Nízke Tatry a tam začalo to pravé dobrodružstvo. Na hory sme už nemuseli jazdiť, pretože sme v nich žili, liečivé rastliny nám rástli samé rovno pod oknom a pre stanovanie v prírode stačilo rozložiť stan pred dverami domu. Vysoká zver, líšky, medvede, ale i vlci boli našimi susedmi. Stromy a hromady snehu už ale neboli len na zábavu. Bola to i nie vždy ľahká práca. Život. Stále mám k tomu blízko. Milujem pozorovať prírodu a potrebujem byť s ňou v úzkom kontakte.
Mám tri deti, ktoré ma mnohé naučili. I keď lekcie to boli niekedy ťažké, som za ne nesmierne vďačná, pretože bez nich by som nebola tam, kde som teraz. Vďaka nim som dostala úžasnú príležitosť viac porozumieť sama sebe. Baví ma sledovať ich a načúvať im. Nepredstavujte si ma ale ako zenového majstra. 😀 

Bavia ma logické a matematické hádanky, zber a využívanie darov prírody. Rada čítam knihy, hrám spoločenské hry a moc rada zarovnávam veci podľa veľkosti, tvaru a farby. Takže mám pochopenie pre určité typy detí. 🙂

Som vďačná, že mám možnosť byť súčasťou komunity, ktorá existuje okolo SCIO školy. Ako rodič, ako sprievodca, ako priateľ.

Vystudovala jsem učitelství 1. stupně ZŠ a speciální pedagogiku. Následovala 8 letá praxe, především s mladšími dětmi /1.-3. roč./. Mými největšími průvodci životem se poté staly naše tři děti, Linda, Esťa a Teo. Těším se na to, že k nim přibudou i další z řad vašich dětí ☺ a na společné bytí…

Ráda si všímám vztahů, souvislostí, pozoruji dění kolem sebe a snažím se vidět věci, které někdy zůstávají skryté. V podstatě bych řekla, že právě to by měla škola přinášet. Rozvíjet vztahy, otevřeně a s respektem komunikovat, podpořit, co je třeba, společně tvořit pravidla/hranice a řešit problémy, být místem, kam nás těší chodit a cítíme se zde bezpečně… Velmi se mi líbilo přirovnání pana B. Kartouze z EDUinu, který o škole řekl, že je to taková Společenská laboratoř.

Co mám ráda? Sebe a svoji rodinu, Tai-chi, tanec a zpěv, toulání přírodou i městem, hru na flétnu a své tělo, scrabble, kočky, valašskou kyselici, vůni a chuť jasmínového čaje a čerstvě namleté kávy, seriál Červený trpaslík, pohádku S čerty nejsou žerty a především všechny lidi s otevřeným srdcem ☺.

Vystudovala jsem obor Humanitní vzdělanost. Moje cesta se k dětem začala stáčet před dvanácti lety,
kdy se mé sestře narodil první syn a já jsem měla možnost vyzkoušet, jaké to je BÝT s dětmi. Zjistila
jsem, že věnování se dětem bude moje srdcovka. Pak se narodil syn i mě. Když trochu odrostl, tak
jsem začala pracovat v „lesním mateřském školství“ a začala se věnovat i individuálnímu hlídání dětí
se specifickými potřebami. Během osmi let jsem se toho hodně naučila o dětech, ale hlavně sama o
sobě. Poté jsem ucítila, že bych chtěla zkusit být průvodkyní i starším dětem. Hledala jsem a našla
jsem Scio Těší mě poskytovat a podporovat laskavé, bezpečné a podnětné prostředí, kde se děti
mohou rozvíjet jak potřebují, tak abych z nich byli šťastní a úspěšní dospělí.

Jsem energická, v pohybu, komunikativní, přátelská, milovník zvířat, přírody, lidí a života. Miluji svou rodinu, poznávání všeho krásného spolu s dcerkou, zvuky přírody, chvíle s knihou a deskovky. Vystudovala jsem VOŠ ekonomie- právo. Na rodičovské dovolené jsem se začala zajímat o alternativu ve školství. Nadchlo me to tak, že jsem následně spoluzaložila lesní mateřskou školu. Pracovala jsem zde jako průvodce a následně jeden rok v dětské skupině s Montessori prvky. Vždy jsem se věnovala dobrovolnictví. Věřím v dobro v každém v nás, které se má šířit dále. Proto jsem nadšená že se mohu stát členem týmu Scio školy a být vzorem dětem, aby byly nadšené ze života, vážily si ho a viděli v každém (i v sobě) to hezké.

Jsem hrdý otec, kterého narození jeho krásné dcery zavedlo zpět do světa otázek výchovy a školství. Každý den se snažím hledat odpovědi na to, jak ji komplexně připravit na dnešní svět, v němž se i mnoho dospělých ztrácí. Chtěl jsem tyto znalosti a zkušenosti předávat dál a možná i trochu jinou formou. ScioŠkola mi tohle umožňuje. 

Děti jsou pro mě nekonečným zdrojem inspirace. Každé z nich je unikátní a já se těším, že mohu podporovat jejich osobnostní růst a zároveň se od nich pořád něco učím. 

Mým cílem je vytvořit prostředí, kde se děti nejen učí, ale také si užívají proces objevování vlastní cesty. Své dovednosti v budování bezpečného prostředí a týmového ducha využívám k tomu, abych vytvářel prostředí, ve kterém se děti cítí podporovány a respektovány.

Díky svému vzdělání v oblasti učitelství pro 2. stupeň ZŠ a Rekreologie propojuji své pedagogické znalosti s láskou k aktivitám ve volném čase. S radostí pozoruji a podporuji vztahy dětí.

Ve svém volném čase se oddávám tvorbě videí různých žánrů. Mám rád lyžování, kempování, turistiku, jízdu na kole a fotbal. 

Je pro mě velmi důležité se neustále rozvíjet a pracovat na sobě. Toto je další věc, kterou bych chtěl předávat mladším generacím - nezakrnět. :)

Naplňuje mě být spolutvůrcem nové generace, která má co nabídnout. Dnešní děti jsou všímavé, bádavé a mají chuť se vzdělávat. Proto bych jim v této oblasti ráda poskytla pomocnou ruku.

„Jedině děti vědí, co hledají.“ —  Antoine de Saint-Exupéry

Nedávno jsem dostudoval Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Ostravské Univerzitě. Už během studií jsem se vzděláváním dětí zabývala a to například v Eduludus, Světě Techniky nebo i na ročním pobytu v zahraničí a to konkrétně ve Finsku.
Jsem flexibilní, komunikativní a přátelská. Mám ráda práci s dětmi a umím vymýšlet kreativní činnosti a hry s dětmi. Nebojím se výzev a změn v životě. Jsem ráda součástí kolektivu, který je tak barevný a inspirativní, že se vždy nemůžu dočkat, až se s nimi znovu a znovu setkám při společné spolupráci. Mezi mé koníčky patří zpěv, zvířata, příroda, festivaly.
Čas ráda trávím s rodinou nebo s přáteli.

I am a mother of 3 amazing girls and have seen what a typical educational system “can do” for them. I love the idea the Scio schools represent. People at Scio support and challenge children to use their brains and actually think about the information they receive, not just repeat what is written in the text books.

I have been speaking English ever since I remember and being married to an American forces me to continue speaking English every day till death do us apart :). I am very excited to be a part of the team at Scio school and be able to help them to develop children´s individuality, independence and creativity.

Our house is full of people and animals (dog, cats, fish, hamster) and is loud and crazy and that is how I love it! What else I love is gardening and anything I can I try to grow myself. I like to watch things grow and bloom. And I can´t forget another passion of my life which is books. I love reading and I read literally everything.

Vystudoval jsem management v neziskovém sektoru a pracoval jako projektový a marketingový manažer, než mi došlo, že pokud chci pro své děti učinit tento svět lepším, musím začít na začátku. Ukázat všem dětem hodnoty jako je svoboda, samostanost, zodpovědnost, ale i přátelství, odvaha a překonání sebe sama je dle mého nejlepší cestou ke zdravé společnosti plné seběvědomých lidí, kteří se na sebe navzájem mohou spolehnout. 

Svůj volný čas nejraději trávím v přírodě, s dobrou knihou nebo při šermu.

Když jsem chodila do školy, byli jsme hodnoceni červenými a černými čtverečky, pochvalami a poznámkami a známkami. Na všechny děti byly při výuce kladeny stejné požadavky bez rozdílu jejich schopností. Cílem vzdělání nebylo vědění, ale dobré známky. Když jsem dostala špatnou známku, měla jsem pocit selhání. Soustředěním na známky mi unikal smysl poznání vyučované látky, ale především poznání sebe sama. Co mě baví, co mě motivuje, co mi jde lépe a co hůře? Tím mi ani jedničky na vysvědčení neulehčily profesní výběr.

Proto vítám možnost škol, které přistupují k výuce a hodnocení žáků odlišným způsobem, než jak jsme byli za minulá desetiletí zvyklí. Líbí se mi podpora silných stránek osobnosti, práce s chybou jako příležitostí k poznání, či využívání formativního hodnocení, které vede děti k růstu a bere v potaz jejich možnosti a odlišnou rychlost vývoje. Je pro mě důležité, aby se děti ve škole cítily bezpečně a práce ve škole pro ně byla smysluplná.

Pracuji pátým rokem jako asistentka pedagoga a cítím, že mě tato práce baví a naplňuje. Uplatňuji svou empatii a kreativitu. Pomáhám dětem se učit. A na oplátku se učím já od nich :). Mám ráda týmovou práci.

Miluji přírodu a vše s ní spojené – procházky, výlety, cestování, projížďky na kole zahradničení, chovatelství a kutilství. Baví mě poznávat nové lidi a rozšiřovat si obzory.

Scioškola je pro mě přirozený způsob, jak přizpůsobit současné školství potřebám dnešní složité moderní doby. K čemu bude dětem znalost přechodníků, když nepoznají dezinformační zprávu? Jsem člověk společensky angažovaný a myslím si, že průvodce, který jde sám příkladem, je pro děti v naší škole tou nejlepší inspirací. Vždy jsem si zakládal na co nejintenzivnější komunikaci s rodiči a Scioškola jde v této spolupráci ještě dál. Vytvoření fungující a otevřené komunity průvodců, žáků a rodičů je nezbytný základ k dobré spolupráci.
Mezi mé koníčky patří recenzování knížek, včelaření, deskovky, divadlo a hudba. Sem tam uspořádám punkový koncert, podílel jsem se na založení portálu obcankari.cz sdružující učitele společenských věd. Sbírám kešky, rád cestuji. Občas se snažím držet ústa a krok, ale vždy nakonec zjišťuji, že takové věci mi nikdy nešly, nejdou a nepůjdou. Nemlčet k nespravedlnosti má smysl!

Vystudovala jsem Filozofickou fakultu v Ostravě, obor Sociální práce s poradenským zaměřením. Působila jsem v oblasti rozvoje sociálních dovedností a terapeutické činnosti s dospělými.

Nyní mě vítr zavál jiným směrem a v dětech bych ráda posilovala pocit sounáležitosti tak, aby se cítily součástí vztahů a byly schopné budovat vztahy založené na vzájemném respektu, spolupráci a odpovědnosti. Mimo jiné se budu věnovat rozmanitostem českého jazyka, přírodovědným znalostem, pohybovým činnostem a individuální práci s jednotlivci.

Volné chvíle trávím především se svými 2 dětmi a manželem, horskou turistikou, fitness, vzděláváním a kreativními činnostmi a v neposlední řadě ve společnosti přátel a rodiny.

Mé životní krédo je: „Enjoy life.“ Sni, jako bys měl žít navěky. Žij, jako bys měl zemřít dnes. (James Dean)

Přála jsem si být herečkou, takže jsem přirozeně vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Místo teplého místečka v nadnárodním korporátu mě však po státnicích čekal rok v rakouské montessori škole a od té doby si sebe samu nedokážu představit jinde než mezi dětmi.
Při práci s dětmi už jsem si zkusila ledacos, léta se pohybuji především v neformálním vzdělávání. Je mi blízké postavení učitele do role průvodce a partnera, který děti inspiruje, podporuje v nich touhu se rozvíjet a provází je na jejich cestě. Povolání průvodce nevnímám jako pracovní místo, ale spíše jako životní poslání. Přeji si být součástí školy, do které všichni chodí s radostí.
Kromě práce s dětmi si neumím život představit bez přírody a hor. Baví mě cestovat a poznávat nové kraje a zvyklosti, zažívat každodenní malá i velká dobrodružství. Jsem kreativní duše, trochu bohém a snílek. Ráda píšu, čtu, hraji všechno – od deskovek přes počítačové hry až po divadlo – nebo debatuji nad smyslem světa.

Práce s dětmi pro mě byla jasná volba již na gymnáziu a obor Speciální pedagogika mě utvrdil v tom, že bych se ráda věnovala dětem, které ve vzdělávání vyžadují vlastní tempo a individuální a respektující přístup. Věřím, že tohle vše jim může Scio škola poskytnout. 

Jsem máma dvou synů a již od začátku jsem věděla, že cesta alternativního vzdělávání je pro nás priorita. Začali jsme montessori dětskou skupinou, později oba kluci pokračovali v lesní školce. Scio škola pro staršího syna nás moc zaujala a já jsem velmi ráda, že i já jsem zde našla své uplatnění a mohu se podílet na rozvoji nové generace a přispět tak alespoň malým dílem k reformě školství. Zároveň mě velmi těší, že je Scio škola otevřená všem dětem bez rozdílu a společnými silami můžeme nabídnout žákům respektující přístup a individuální péči. Jsem zde, abych průvodcům pomohla poskytnout žákům bezpečné prostředí a podporu, aby zažily úspěch a dovedly se v budoucnu orientovat v běžném životě. 

Ve volném čase navštěvuji nová místa, chodím na hory a hraju volejbal. S dětmi rádi chodíme na procházky do lesa, v létě jezdíme na kole a trávíme čas v kempu pod stanem. V zimě lyžujeme a pravidelně s rodinou chodíme do sauny.

Narodila jsem se ve Frýdku-Místku, vystudovala to, co teď k životu vůbec nepotřebuji, zato mě baví spousta věcí. Možná je to tím, že mě baví samotný život!

Od první třídy jsem tancovala závodně latinsko-americké tance, což mě neopustilo dodnes, jen se to přetransformovalo ve vášeň k salse. Vedu kurzy salsy jak pro páry, tak pro ženy. Přes tanec jsem se přirozeně dostala k hudbě a nyní hraji v africké skupině Simba Hula Watu.

Kromě tancování a bubnování mě baví muzicírování obecně. Učím se hrát na africkou harfu koru a až se to naučím, s radostí vám zahraji. Chodím ráda na procházky do přírody, kam si chodím vypínat hlavu a čerpat energii. Podobný účinek na mě mají hry intuitivní pedagogiky. Té se věnuji již šestým rokem a je to něco, co mi dává smysl a doporučuji to každému. Skrze své tělo, hlas a pohyb se dostáváte do přítomnosti a poznáváte sami sebe. Bez hodnocení, bez zaměření se na výsledek. Dáváte pozornost pouze tomu, co se děje právě v té chvíli. A o to se snažím i v každodenním běžném životě.

Byla jsem průvodce v lesní školce a nyní jsem se svým mladším synem na rodičovské dovolené. Ale jelikož jsem velice akční tvor, ráda si hraji a bytí s vícero dětmi mě moc baví, tak jsem hledala místo, kde bych svůj potenciál mohla využít a mám radost, že jsem našla… 🙂

I spent much of my childhood outside exploring nature, traveling with
my family, experiencing new places, and learning about different cultures.
Because of these experiences, I found the traditional school system stifling
for my creativity and understanding of the world. I noticed that the classes
that I learned the most from were the ones where I could learn through play
or direct experience. It wasn't until I got to university that I could take
control of my learning, and was able to find a new love and passion for
education. After graduating with degrees in philosophy and biology, my
family and I moved to Europe. There, I got my Master TEFL/TESOL, and
began teaching English as a Second Language. I found ESL to be the ideal
way for me to combine all my strengths into one kind of teaching.
I focus primarily on the communicative method of language-learning.
This approach involves breaking down the barriers between teachers and
students by creating a safe, full-immersion learning environment through
play and interactive study. I am also a big advocate of allowing kids to
develop their own learning plan based on their own passions and interests.
Finally, I try to guide my students with emotional support: providing love,
compassion and acceptance to them. I’m excited to be part of the
ScioSchool team, and to learn and grow with the school and its students.

As a person with a lifelong commitment to progressive activism, I
never liked the teaching method used in my high school, which I found to
be both radically conservative and creatively stifling. For these reasons, I
didn’t go to a university until many years afterward. When I did, I got my
bachelor’s in economics and philosophy from the University of Denver, and
my master’s in philosophy from KU Leuven in Belgium. Following college,
and during graduate school, I got my Master TEFL/TESOL certificate and
started teaching English as a Second Language. I came to love and
appreciate ESL teaching because it actually does offer the kind of freedom
that aligns with my values.
ScioSchool also provides this level of freedom, which I believe is
essential for today’s students. ScioSchool lets kids discover the world at
their own pace, by allowing them to develop their own learning plan. This
makes it more likely that they will succeed at school while maintaining their
creativity. Additionally, ScioSchool is dedicated to the values of equality,
democracy, and inclusivity. These values are necessary for developing
children into rational, considerate, and self-sufficient adults in the dynamic,
global culture of the 21st century. I am proud to be able to help students
prepare for it.

Vystudovala jsem obor Sociální práce s poradenským zaměřením. Několik let jsem pracovala jako sociální pracovník a poté se s láskou věnovala svým dvěma dětem.
ScioŠkolu vnímám jako bezpečné místo, kde si děti budují vztahy s kamarády, s průvodci a se sebou samými. Děti se zde učí vyjádřit své potřeby, pocity a naslouchat druhým.
Vztahy jsou v mém životě velmi důležité. Ráda se obklopuji lidmi a sleduji jejich životní příběhy, starosti a radosti. Naslouchám jim, pomáhám, pokud potřebují a zpětně se od nich učím. Pro mé blízké jsem jejich přístavem.
Co mě inspiruje a utváří? Má rodina, přátelé, hory, knihy, cestování. Mám ráda pohyb, ať už je to vysokohorská turistika, lezení, cyklistika, volejbal nebo jóga. Zajímá mě východní filosofie, psychologie a sociologie. Ráda cestuji, objevuji nová města, architekturu, přírodu, lidi a jejich zvyky.

Jmenuji se Patrizia. Do svých 6 let jsem vyrůstala v Itálii, poblíž města Florencie, kde jsem se svým jednovaječným dvojčetem prožila zásadní momenty svého života. Vzpomínky na bilingvní výchovu rodičů a filozofii tamní školky s dětmi různých národností ve mně zanechal pozitivní otisk plný možností jak se vyjadřovat, vnímat a rozlišovat za doprovodu barev, vůní, zvuků, chutí a rozličných struktur, který podnítil rozvoj kreativity a podpořil naše umělecké vlohy. Ve studijních začátcích jsem se vydala pedagogickým a později sociálním směrem na Slezské univerzitě v Opavě, Fakultě veřejných politik, kde jsem absolventkou oboru sociální patologie a prevence. Během studijních praxí jsem se také věnovala malování/kreslení, zpěvu, hraní na kytaru, tanci, psaní literatury a skládání textů/hudby. Avšak odjakživa jsem tvůrkyní volnočasových aktivit pro děti. Zájem koordinovat a vybízet děti k nevšední hře se přesunul z hřišť na sídlišti k povolání aktivní instruktorky a vedoucí oddílů na táborech. Protože miluji veškeré umění, vždy jsem rozvíjela své záliby stejnoměrně a dosáhla úrovně, kdy mohu sama předávat radost ze zmíněných činností s dětmi. Dnes již z perspektivy průvodkyně a mámy vím, že práce s dětskou skupinou nejen v rané fázi předškolního věku vyžaduje mnoho pozornosti, empatie a citu kolegiální osobnosti s přirozenou autoritou, která dokáže předvídat, podporovat, pružně reagovat a utvářet bezpečný podněcující prostor. Protože si každý člověk vnitřní dítko nosí v sobě (bez ohledu na věk), je mi ctí se podílet na významných momentech v našich životech. I když se zájem o hru proměňuje, formuje. Věřím, že vzpomínky z dětství jsou esencí bytí a nehasnoucím Sluncem v duši.

V družině vnímám své místo ve vytváření bezpečného prostoru pro děti. Děti se na mě mohou obrátit s čímkoliv, co je pro ně důležité. A když přijde prostor a chuť hrajeme hry, které rozproudí energii v těle.
Ráda jsem pro děti podporou a raduji se s nimi ze všech maličkostí, se kterými přichází. Od dětství hodně sním o změnách ve školství, už ve třetí třídě jsem si vysnívala, jak chodím do škol
a do tříd a pomáhám dětem, aby se necítili samy ve třídě.
Při práci s dětmi jsem objevila dva úžasné proudy – prvním z nich je zážitková pedagogika - miluji
práci se skupinovou dynamikou a stmelování kolektivu skrze hru, vedoucí za komfortní zónu a učení se v bodě, kde dochází k novému poznání, radosti a zjištování spousty věcí o sobě, o lidech o souvislostech v prostředí a o nových zdatnostech v sociální oblasti. Toto jsem nabyla v Hnutí Brontosauru Jeseníku a jsou to pro mě klíčové dovednosti.
A další proud – proces volné hry – a pozorování projektů dětí, které sami tvoří ze sebe. Tady se mi
líbí, že dítě získává potřebnou podporu průvodce pro posuny vpřed. Toto jsem se naučila v lesní pedagogice v lesních školkách a byl to pro mě velký objev – jak moc se s tím dá pracovat ve vývoji.
Jsem vystudovaná sociální pracovnice a lektor vzdělávání dospělých. Svou praxi jsem získala: např. V projektech Cesta ke kořenům – kde jsem jako koordinátor dobrovolníků organizovala opravy památek – historických tak přírodních ve spojení se zážitkovou pedagogikou mladých lidí, a vedla čajový a diskuzní klub pro mládež nad různými tématy. Dále třeba v Nízkoprahém klubu s rizikovou mládeži z ulice jsem vytvářela bezpečný prostor a zároveň individuální cestu k jejich vlastních cílům. V lesních školkách jsem s dětmi procházela přírodou a příběhy lesa, i srdcí dětí. Sen jsem si splnila, když jsem jezdila do škol se zážitkovými programy Stmelováky. Miluji pohyb, vyprávění příběhů, Tai-chi, a mnohdy i fotbal :-)
Vnímám, že ScioŠkola je prostor jak pro děti, tak pro nás průvodce – který dává příležitost k růstu všem, kdo zde jsme a jsem tady velmi ráda. Je zde přátelské prostředí plné podpory, bezpečí řádu i pocitu cítit se zde hravě a svobodně, v bezpečné náruči školy a vedení.

Vystudovala jsem obor Speciální pedagogika předškolního vzdělávání na Jihočeské univerzitě a navázala na něj Speciální pedagogikou - Poradenstvím na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Díky povolání speciálního pedagoga mě nepřestává fascinovat rozmanitost každého z nás. Obohacuje mě setkávání se s dětmi a jejich rodinami, stejně tak i pozvání do jejich životní etapy, ke kterému přistupuji s velkou pokorou a vděčností. Jsem tu od toho, abych doprovázela cestou vzdělávání všechny, co to potřebují. Přeji si, aby každé dítě zažilo úspěch, nebálo se vyslovit svůj názor a posouvalo se svým vlastním tempem v bezpečném a přátelském prostředí.

Volné chvíle věnuji zejména své rodině a přátelům. Mám ráda přírodu, hudbu, zpěv a různé kreativní činnosti.

Smysl mého povolání přesně vystihují slova Senecy: „Život není o čekání na to, až přejde bouřka. Jde o to naučit se tančit v dešti.“ 

Vystudovala jsem učitelství Psychologie a Českého jazyka a literatury pro střední školy, ale brzy jsem zjistila, že mě to táhne k menším dětem. Pracovala jsem v neziskovém sektoru s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí jako lektor doučování. Tam jsem se naučila, že každé dítě je jiné a potřebuje individuální přístup.

Podporuji v dětech jejich samostatnost, sebedůvěru, všestranný rozvoj a spolupráci s ostatními. Při vzdělávání děti povzbuzuji, motivuji a učím je přijímat chybu jako něco přirozeného, co jim pomáhá se zlepšit. Často zapojuji do výuky hry a relaxační aktivity. Snažím se být dětem rádcem a partnerem, který jim pomáhá na jejich cestě učení se, neomezuje je a akceptuje jejich svobodu. Chtěla bych dětem poskytnout příjemné a bezpečné prostředí, kde se nebudou bát se projevit, vyslovit svůj názor, být sami sebou a dělat chyby. Proto jsem se našla ve ScioŠkole.

Ve volném čase ráda cestuji, chodím do přírody, vařím, čtu nebo něco tvořím.