Zkušenosti rodičů

Zde jsou zkušenosti našich rodičů: 

Markéta maminka Františka po 1.třídě:  V září při nástupu na školy, jsem psala, že si přeju, aby Františkovi vyhrávali hravost, nadále a energii celý rok (a nejlepší celý život 🙂 František má za sebou první rok ve ScioŠkola Frýdek- Místek a jsme více než spokojeni. Proč? Jeden příklad za všechny. Na ScioŠkole nejsou písemky, testy, zkoušení. Můžete nás všechny zajímat, jak se dítě naučí, co se naučil nový, co ho láká naučit se příště. Pro nás jako rodiče jsou nejlepší vodítkem tripartity a pak “přezkoušení”. 
Tripartita je setkání žáka, rodiče a pedagogů (František má dvě průvodkyně Kamilu a Lucii). Dítě se dívá na své znalosti, dovednosti a kompetence a samy si dává šanci, jak dokáže získat kompetence. Dítě okomentuje svou volbu. Pak řeknou průvodci, jak se ptají a pak i rodiče žijí svým pohledem. Hledejte neočekávané, chcete-li dítě začít a hledejte na další možné vzdálenosti. Tripartitu jsem absolvoval už jen a vždycky mě příjemně překvapí, jak se František umí realisticky sledovat na svůj úspěch a jak si snížit, čemu se bude dále rozvíjovat.
Dalším vodítkem pro nás je “přezkoušení”. Chcete-li jednou za pololetí. Chcete-li naposledy bylo z mého pohledu úplně skvělé. Hlavním názorem bylo, jak dokazuje děti mezi sebou komunikovat a spolupracovat. Trojice dětí jsou umístěny na stole a jsou umístěny na podlaze a řešení. Tohle je to nejlepší, co ze škol jako rodič očekávám. Že dítě bude znát a dále rozvíjet své oblíbené stránky, dokáže vnímat velké stránky druhých, bude umět komunikovat a spolupracovat. Proto i další rok bude Franta chodit na ScioŠkolu. Pokud máte zájem o své děti, čekejte semeno: www.frydek.scioskola.cz nebo je pravděpodobné, že přijdete po domluvě očekávané osobně.

Michaela maminka Moniky po 1.třídě

Mnozí asi tuší, že jsme s rodiči od roku 2016 hodně makali na tom, aby jsme mohli navštívit Frýdku-Místku Scioškolu. Mé dítě tam ale nebylo loni v září nenastoupilo.

Moje starší dcera Monika do Scio školy ve Frýdku-Místku v první třídě přestoupila až po jarních prázdninách. Do té doby chodí do klasických škol u nás u domu. Mělo to mnoho různých pozitiv a vlastně se tam pěkně strašného nedělo, paní učitelka byla hodná a Monika měla na vysvědčení jedničky. Nicméně mnoho drobných systémových maličkostí, které tak prostě jsou, mě přesvědčily, že stojí za to napnout rodinný rozpočet a jít tam, kde děti nestresují známky (nikdy nevíte, jestli vám dá tlapku nebo smajlíka), rodiče nenervuje večerní psaní úkolů (protože pokud jdete odpoledne ven, na úkoly klidně dojde třeba po osmé večer) a předmětem učení jsou informace a dovednosti, které se opravdu hodí.

Monika si na nový styl vyučování stále zvyká, prý to obvykle trvá stejnou dobu jakou zažila na předešlé škole. Většinu Scio prvňáků tak baví stejně pracovní listy, jako písanky, nebo hravé skládanky. Monika se však vyplňování pracovních sešitů a písanek, což bylo podstatným objektem její běžné školní práce dříve, zatím vyhýbá.

O tom, co ve škole dělá, doma vypráví u prohlížení fotografií ze školního dne. Vím tak, že se učí věci (podle ní se tedy nic neučí), které by byly jinde možná považovány na prvňáka příliš složité nebo specifické. Monika tak po návštěvě městské skládky nebo záchranné stanice pro zvířata ví o této problematice zaručeně více než já 😉 Učí se i věci, které jsem se já učila až v dospělosti samostudiem. Například logiku tvorby příběhu, kterou hledali při malování vlastních komiksů nebo při hře se speciálními kostkami. Mnohem více prostoru má i pro učení toho, jak se chovat v mezilidských vztazích. Pro mě, v době hrozící dětské obezity, je důležité i to, že má mnoho příležitostí se hýbat a hrát si venku. Rozdíl jsme na ní viděli už po pár týdnech.

Změna školy není řešením všech problémů života, vesmíru a vůbec. Vztahy jsou složité, ráno se vstává, v pondělí je tělocvik. Jiné je však to, že pokud něco řešíte, ve Sciu se můžete obrátit na zkušené pedagogy, kteří vám poskytnou opravdovou podporu. Škola samotná pro rodiče organizuje vzdělávací kurzy. Na podzim třeba s manžely Kopřivovými, autory komunikační strategie Respektovat a být respektován. Dokážete si pak lépe pomoct sami 😉 Dalším pro mě důležitým prvkem je vznikající komunita. Byla jsem na středečních kávičkách i na dobročinném bazaru, účastnila jsem se s dětmi improvizačního workshopu. Chuť by byla, ale však to znáte. Tohle je prostě na nás, rodičích, prostor pro družení tu rozhodně je.

Eva maminka A. v 2.třídě a P. v 6.třídě:

2.třídě ve ScioNeškole

Scio škola Neškola – jsme jen pokusní králíci?

Street-art a sametová revoluce

V rámci tématu “Umění hrou” se naše děti účastnily street-artové akce k 30.výročí Sametové revoluce a vytvořily nádherné písmeno E ve sloganu “Svoboda, ta je k nezaplacení”. Děkuj..

Kontakt

Jak se k nám dostanete
Cihelní 410, 738 01 Frýdek-Místek